Balkóny, terasy a fasády

Fasádu obecně, nejen dřevěnou, lze charakterizovat jako vnější stěnu budovy, jak její obvodový plášť, který představuje v struktuře architektury stavby důležitý výrazně estetický prvek. Zároveň jde o funkční obal, který slouží jako bariéra k ochraně vnitřního prostředí před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí. Fasáda je obvykle perforovaná otvory, a to okenními, dveřními, případně větracími.

Jednou z nejdůležitějších zásad při návrhu fasád a výběru vhodného materiálového řešení je správně vnímat relevantní silné stránky daného materiálu. Ze způsobu výroby jednotlivých materiálů, jejich původu, způsobu zabudování do budovy vyplývají určité rozměrové a technologická omezení. Pokud má daný materiál nevýhodné vlastnosti v jednom směru, obvykle se tato nepříznivá situace kompenzuje příznivými vlastnostmi v jiné oblasti. Při realizaci není možné podceňovat hodnotu dobré řemeslné práce - jasných řešení jednotlivých spojů konstrukcí.

Z hlediska funkčních nároků musí fasáda plnit tyto požadavky:

• tepelná ochrana budovy - v zimním období proti tepelným ztrátám, v letním období proti nežádoucím tepelným ziskům;
• ochrana proti hluku, případně vibracím;
• vodo těsnost konstrukce;
• mechanická odolnost;
• požární bezpečnost a bezpečnost během užívání;
• osvětlení, zejména při transparentních fasádách, a samozřejmě zajištění přirozeného větrání.

Funkční vlastnosti fasády primárně závisí na samotném materiálovém řešení fasády, ale nezanedbatelnou roli hraje i podklad fasády, to znamená stěna a způsob připojení konstrukce fasády k ní. Mnohokrát je přiznán nosný systém budovy, který vytváří i fasádu. S tímto řešením se lze setkat u dřevostaveb. V případě dřevěných srubových staveb je funkce nosného systému kumulovaná s přiznaným horizontálním rastrem nosných dřevěných trámů na exteriérové ​​straně budovy.